عن جندب رضي الله عنه قال:
سَمِعْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَبْلَ أَنْ يَمُوتَ بِخَمْسٍ وَهُوَ يَقُولُ «إِنِّي أَبْرَأُ إِلَى اللهِ أَنْ يَكُونَ لِي مِنْكُمْ خَلِيلٌ فَإِنَّ اللهَ تَعَالَى قَدِ اتَّخَذَنِي خَلِيلًا كَمَا اتَّخَذَ إِبْرَاهِيمَ خَلِيلًا، وَلَوْ كُنْتُ مُتَّخِذًا مِنْ أُمَّتِي خَلِيلًا لَاتَّخَذْتُ أَبَا بَكْرٍ خَلِيلًا! أَلَا وَإِنَّ مَنْ كَانَ قَبْلَكُمْ كَانُوا يَتَّخِذُونَ قُبُورَ أَنْبِيَائِهِمْ وَصَالِحِيهِمْ مَسَاجِدَ، أَلَا فَلَا تَتَّخِذُوا الْقُبُورَ مَسَاجِدَ! إِنِّي أَنْهَاكُمْ عَنْ ذَلِكَ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 532]
المزيــد ...
Džundab (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že
slyšel Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) pět let před tím, než zemřel, říci: „Věru, že jsem nejblíže k Bohu, takže nemohu mít za blízkého přítele z někoho z vás. Věru, že Všemohoucí Bůh si mě vzal za nejbližšího přítele, stejně jako si vzal za nejbližšího přítele Abrahama, a pokud bych si vzal ze své obce někoho za blízkého přítele, vzal bych si Abú Bakra. Věru, že ti, kdo byli před vámi, učinili z hrobů proroků a zbožných mešity, a tak nedělejte z hrobů mešity, věru, že vám to zakazuji.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 532]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o svém postavení u Boha a že dosáhl největší lásky k Bohu, stejně jako jí dosáhl Abraham (mír s ním), a proto odmítl mít za blízkého přítele kohokoliv jiného než Boha, protože jeho srdce je tak plné lásky a úcty k Bohu, že už v něm není místo pro někoho jiného. Pokud by ale měl nějakého blízkého přítele z lidí, byl by jím Abú Bakr As-Siddíq (ať je s ním Bůh spokojen). Poté varoval před přeháněním v lásce a úctě k prorokům, jako to udělali židé a křesťané s hroby svých proroků a zbožných, kdy je začali přidružovat k Bohu a uctívat je a na jejich hrobech postavili modlitebny a chrámy. A tak Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal své obci, aby dělala to samé.