عن أبي موسى رضي الله عنه قال: قال رسول الله صلى الله عليه وسلم:
«إِنَّ اللهَ لَيُمْلِي لِلظَّالِمِ، حَتَّى إِذَا أَخَذَهُ لَمْ يُفْلِتْهُ» قَالَ: ثُمَّ قَرَأَ: «{وَكَذَلِكَ أَخْذُ رَبِّكَ إِذَا أَخَذَ الْقُرَى وَهِيَ ظَالِمَةٌ إِنَّ أَخْذَهُ أَلِيمٌ شَدِيدٌ}[هود: 102]»
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 4686]
المزيــد ...
Abú Músá (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Věru, že Bůh počká tomu, kdo páchá křivdy, ale když se ho zmocní, už ho nepustí,” a pak recitoval: „{Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!} [Húd: 102]”
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Al-Buchárí - 4686]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) varoval před setrváním v páchání křivd, jako je dopouštění se hříchů, přidružování a křivdění lidem, protože Bůh takovému člověku počká, prodlouží mu věk a nespěchá s trestem, ale pokud se nebude kát, zmocní se ho za křivdy, které páchal, a už nepustí.
Proto Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) recitoval: {Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!} [Húd: 102]