Hadíth: Služebníci moji, věru že jsem si zakázal páchat křivdu a učinil jsem to zakázané mezi vámi, a tak si vzájemně nekřivděte

عن أبي ذر رضي الله عنه:
عَنِ النَّبِيِّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِيمَا رَوَى عَنِ اللهِ تَبَارَكَ وَتَعَالَى أَنَّهُ قَالَ: «يَا عِبَادِي إِنِّي حَرَّمْتُ الظُّلْمَ عَلَى نَفْسِي، وَجَعَلْتُهُ بَيْنَكُمْ مُحَرَّمًا، فَلَا تَظَالَمُوا، يَا عِبَادِي كُلُّكُمْ ضَالٌّ إِلَّا مَنْ هَدَيْتُهُ، فَاسْتَهْدُونِي أَهْدِكُمْ، يَا عِبَادِي كُلُّكُمْ جَائِعٌ إِلَّا مَنْ أَطْعَمْتُهُ، فَاسْتَطْعِمُونِي أُطْعِمْكُمْ، يَا عِبَادِي كُلُّكُمْ عَارٍ إِلَّا مَنْ كَسَوْتُهُ، فَاسْتَكْسُونِي أَكْسُكُمْ، يَا عِبَادِي إِنَّكُمْ تُخْطِئُونَ بِاللَّيْلِ وَالنَّهَارِ وَأَنَا أَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا فَاسْتَغْفِرُونِي أَغْفِرْ لَكُمْ، يَا عِبَادِي إِنَّكُمْ لَنْ تَبْلُغُوا ضَرِّي فَتَضُرُّونِي، وَلَنْ تَبْلُغُوا نَفْعِي فَتَنْفَعُونِي، يَا عِبَادِي لَوْ أَنَّ أَوَّلَكُمْ وَآخِرَكُمْ وَإِنْسَكُمْ وَجِنَّكُمْ كَانُوا عَلَى أَتْقَى قَلْبِ رَجُلٍ وَاحِدٍ مِنْكُمْ مَا زَادَ ذَلِكَ فِي مُلْكِي شَيْئًا، يَا عِبَادِي لَوْ أَنَّ أَوَّلَكُمْ وَآخِرَكُمْ وَإِنْسَكُمْ وَجِنَّكُمْ كَانُوا عَلَى أَفْجَرِ قَلْبِ رَجُلٍ وَاحِدٍ مَا نَقَصَ ذَلِكَ مِنْ مُلْكِي شَيْئًا، يَا عِبَادِي لَوْ أَنَّ أَوَّلَكُمْ وَآخِرَكُمْ وَإِنْسَكُمْ وَجِنَّكُمْ قَامُوا فِي صَعِيدٍ وَاحِدٍ فَسَأَلُونِي فَأَعْطَيْتُ كُلَّ إِنْسَانٍ مَسْأَلَتَهُ مَا نَقَصَ ذَلِكَ مِمَّا عِنْدِي إِلَّا كَمَا يَنْقُصُ الْمِخْيَطُ إِذَا أُدْخِلَ الْبَحْرَ، يَا عِبَادِي إِنَّمَا هِيَ أَعْمَالُكُمْ أُحْصِيهَا لَكُمْ ثُمَّ أُوَفِّيكُمْ إِيَّاهَا، فَمَنْ وَجَدَ خَيْرًا فَلْيَحْمَدِ اللهَ، وَمَنْ وَجَدَ غَيْرَ ذَلِكَ فَلَا يَلُومَنَّ إِلَّا نَفْسَهُ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 2577]

Abú Dharr (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh pravil: „Služebníci moji, věru že jsem si zakázal páchat křivdu a učinil jsem to zakázané mezi vámi, a tak si vzájemně nekřivděte. Služebníci moji, všichni bloudíte kromě toho, koho jsem uvedl na správnou cestu, a tak mě o to žádejte a já vás uvedu na správnou cestu. Služebníci moji, všichni jste hladoví kromě toho, koho jsem nakrmil, a tak mě žádejte o jídlo a já vás nakrmím. Služebníci moji, všichni jste nazí kromě toho, koho jsem ošatil, a tak mě žádejte o oděv a já vás ošatím. Služebníci moji, věru, že děláte špatnosti ve dne a v noci, ale já odpouštím všechny hříchy, a tak mě žádejte o odpuštění a já vám odpustím. Služebníci moji, věru, že nedosáhnete mého poškození a nemůžete mi uškodit ani nedosáhnete mého prospěchu a nemůžete mi prospět. Služebníci moji, kdyby první i poslední z vás, z lidí i džinů, byli nejbohabojnějšího srdce jednoho z vás, nezvýšilo by to nic z mého království. Služebníci moji, kdyby první i poslední z vás, z lidí i džinů, byli nejhříšnějšího srdce jednoho z vás, nezmenšilo by to nic z mého království. Služebníci moji, kdybyste první i poslední z vás, z lidí i džinů, stáli na jednom místě a každý z vás mě o něco požádal a já bych mu to dal, nezmenšilo by se to, co vlastním, leda jako když namočí jehlu do moře. Služebníci moji, věru, že vám zúčtuji vaše činy a poté vás za ně odplatím, a tak ten, kdo nalezne dobro, ať chválí Boha, a ten, kdo nalezne zlo, ať kárá jen sám sebe."
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 2577]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh pravil, že sám Sobě zakázal páchat křivdy a také učinil páchání křivdy zakázané mezi Svým stvořením, a tak nikdo nikomu nesmí křivdit. A že všichni lidé zbloudí ze správné cesty kromě toho, koho Bůh uvede na správnou cestu, a toho, kdo Boha o ni požádá, Bůh uvede na správnou cestu. A že všichni lidé potřebují Boha ve všech svých potřebách a tomu, kdo Boha o nějakou poprosí, ji Bůh dostatečně naplní. A že hřeší ve dne i v noci, ale Bůh jejich hříchy skrývá a odpouští, pokud ho poprosí o odpuštění. A že nedokáží Bohu ničím prospět ani mu uškodit. A kdyby všichni byli nejbohabojnějšího srdce jednoho z nich, nezvýšila by jejich bohabojnost nic z Božího království. A kdyby všichni byli nejhříšnějšího srdce jednoho z nich, nezmenšila by jejich hříšnost nic z Božího království, protože jsou před Bohem slabí a chudí a potřebují Ho v každé situaci, místě i čase, zatímco Bůh je bohatý. A že kdyby první i poslední z lidí i džinů stáli na jednom místě a každý z nich požádal o něco Boha a On mu to dal, nezmenšilo by to nic z toho, co Bůh vlastní, stejně jako když namočí jehlu do moře a pak ji vyndá, z moře nic neubude. A to proto, že Bůh vlastní dokonalé bohatsví.
A že Bůh zapisuje činy Svých služebníků a účtuje jim je a poté je za ně v soudný den odplatí a ten, kdo nalezne dobro, ať chválí Boha za to, že Ho poslouchal, a ten, kdo nalezne zlo, ať kárá jen svoji duši, která nabádá ke špatnostem a dovedla ho ke ztrátě.