+ -

عن عائشة أم المؤمنين وعبد الله بن عباس رضي الله عنهما قالا:
لَمَّا نَزَلَ بِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ طَفِقَ يَطْرَحُ خَمِيصَةً لَهُ عَلَى وَجْهِهِ، فَإِذَا اغْتَمَّ بِهَا كَشَفَهَا عَنْ وَجْهِهِ، فَقَالَ وَهُوَ كَذَلِكَ: «لَعْنَةُ اللَّهِ عَلَى اليَهُودِ وَالنَّصَارَى، اتَّخَذُوا قُبُورَ أَنْبِيَائِهِمْ مَسَاجِدَ» يُحَذِّرُ مَا صَنَعُوا.

[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 435]
المزيــد ...

‘Á'iša a ‘Abdulláh Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěli:
„Když se k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přiblížila smrt, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce, odkryl si obličej a v této chvíli řekl: „Bůh proklel židy a křesťany, kteří učinili z hrobů svých proroků mešity.” A varoval před tím, co udělali."

[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Al-Buchárí - 435]

Výklad

‘Á'iša a ‘Abdulláh Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěli, že když byl Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) na smrtelném loži, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce a nemohl dýchat kvůli blížící se smrti, odkryl si obličej a v této těžké chvíli řekl: Bůh proklel židy a křesťany a vyjmul je ze Své milosti, protože postavili na hrobech svých proroků mešity. Kdyby tato věc nebyla nebezpečná, nezmiňoval by ji v takové situaci. A tak zakázal své obci něco takového dělat, protože to dělali židé a křesťané a protože to vede k přidružování k Bohu.

Překlad: Angličtina Urdština Španělština Indonéština Ujgurština Bengálština Francouzština Turečtina Ruština Bosenština Sinhálština Hindština Čínština Perština Vietnamština Tagalog(Tagalština) Kurdština Hauština Portugalština Malajálamština Telugština Svahilština Tamiliština Barmština Thajština Němčina Japonština Paštština Ásámština Albánština Švédština Amharština Holandština Gudžarátština Kyrgyzština Nepálština Jorubština Litevština Darí Srbština Somálština Kiňarwandština Rumunština الموري Malgaština Italština Oromština Kannadština الولوف Azerština Ukrajinština الجورجية
Přehled překladů

Poučení z hadíthu

  1. Zákaz dělat z hrobů proroků a zbožných mešity, protože je to cesta, která vede k přidružování.
  2. Velká starost a péče Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) o jedinost Boží a strach před uctíváním hrobů, které vede k přidružování k Bohu.
  3. Povolení proklínat židy a křesťany a ty, kteří konají stejné činy, například staví mešity nad hrobkami.
  4. Stavění míst k uctívání nad hrobkami je tradice židů a křesťanů a existuje hadíth, který zakazuje se k nim připodobňovat.
  5. K dělání mešit z hrobů patří i to, když se člověk u hrobu modlí, aniž by na něm něco stavěl.