عن عائشة أم المؤمنين وعبد الله بن عباس رضي الله عنهما قالا:
لَمَّا نَزَلَ بِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ طَفِقَ يَطْرَحُ خَمِيصَةً لَهُ عَلَى وَجْهِهِ، فَإِذَا اغْتَمَّ بِهَا كَشَفَهَا عَنْ وَجْهِهِ، فَقَالَ وَهُوَ كَذَلِكَ: «لَعْنَةُ اللَّهِ عَلَى اليَهُودِ وَالنَّصَارَى، اتَّخَذُوا قُبُورَ أَنْبِيَائِهِمْ مَسَاجِدَ» يُحَذِّرُ مَا صَنَعُوا.
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 435]
المزيــد ...
‘Á'iša a ‘Abdulláh Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěli:
„Když se k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přiblížila smrt, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce, odkryl si obličej a v této chvíli řekl: „Bůh proklel židy a křesťany, kteří učinili z hrobů svých proroků mešity.” A varoval před tím, co udělali."
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Al-Buchárí - 435]
‘Á'iša a ‘Abdulláh Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěli, že když byl Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) na smrtelném loži, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce a nemohl dýchat kvůli blížící se smrti, odkryl si obličej a v této těžké chvíli řekl: Bůh proklel židy a křesťany a vyjmul je ze Své milosti, protože postavili na hrobech svých proroků mešity. Kdyby tato věc nebyla nebezpečná, nezmiňoval by ji v takové situaci. A tak zakázal své obci něco takového dělat, protože to dělali židé a křesťané a protože to vede k přidružování k Bohu.