Hadíth: Není člověka, který by nevyznal, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, upřímně ve svém srdci, aniž by ho Bůh zakázal ohni
عن أنس بن مالك رضي الله عنه:
أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَمُعَاذٌ رَدِيفُهُ عَلَى الرَّحْلِ قَالَ: «يَا مُعَاذُ بْنَ جَبَلٍ»، قَالَ: لَبَّيْكَ يَا رَسُولَ اللهِ وَسَعْدَيْكَ، قَالَ: «يَا مُعَاذُ»، قَالَ: لَبَّيْكَ يَا رَسُولَ اللهِ وَسَعْدَيْكَ، ثَلَاثًا، قَالَ: «مَا مِنْ أَحَدٍ يَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللهِ صِدْقًا مِنْ قَلْبِهِ إِلَّا حَرَّمَهُ اللهُ عَلَى النَّارِ»، قَالَ: يَا رَسُولَ اللهِ، أَفَلَا أُخْبِرُ بِهِ النَّاسَ فَيَسْتَبْشِرُوا؟ قَالَ: «إِذًا يَتَّكِلُوا». وَأَخْبَرَ بِهَا مُعَاذٌ عِنْدَ مَوْتِهِ تَأَثُّمًا.
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 128]
المزيــد ...
Anas Ibn Málik (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že Mu'ádz následoval Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) na cestě a on mu jednou řekl: „Mu'ádzi Ibn Džabale!” Odpověděl: „Zde jsem k tvým službám.” Poté (Prorok) řekl třikrát totéž a řekl: „Není člověka, který by nevyznal, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, upřímně ve svém srdci, aniž by ho Bůh zakázal ohni.” (Mu'ádz) řekl: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.” A Mu'ádz toto vyprávěl před svou smrtí, protože se bál hříchu.
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Al-Buchárí - 128]
Mu'ádz Ibn Džabal (ať je s ním Bůh spokojen) jel na velbloudu za Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) a ten na něj třikrát zavolal: Mu'ádzi, protože mu chtěl říci něco důležitého.
Mu'ádz Ibn Džabal (ať je s ním Bůh spokojen) pokaždé odpověděl: „Zde jsem, Posle Boží, k tvým službám.”
A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) mu řekl, že není člověka, který by nevyznal, že není boha kromě Boha (tzn. že jediný, kdo si zaslouží uctívat, je Bůh) a Muhammad je Posel Boží, upřímně ve svém srdci, aniž by ho Bůh zakázal ohni.
A Mu'ádz Ibn Džabal (ať je s ním Bůh spokojen) se zeptal Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír), zda to nemá říci lidem, aby měli radost ze takové dobré zprávy?
Ale Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) se bál, že lidé se pak na to budou spoléhat a budou dělat málo dobrých skutků.
Mu'ádz to proto neřekl nikomu, až když byl těsně přes smrtí a bál se, že bude mít hřích za to, že zamlčuje vědění.
Poučení z hadíthu
- Pokora Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír), když nechal Mu'ádze sedět za sebou na velbloudovi.
- Způsob učení Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír), kdy na Mu'ádze několikrát opakovaně zavolal, aby se soustředil na to, co mu řekne.
- Z podmínek vyznání, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, je, aby to bylo řečeno upřímně ze srdce a s jistotou, aby o tom člověk nepochyboval.
- Ti, kteří vyznávají jedinost Boží, nebudou navěky v ohni. I kdyby tam chvíli byli za své hříchy, posléze budou vyvedení ven, poté, co se očistí.
- Velké dobro ve vyznání víry pro toho, kdo je řekne upřímně.
- Povolení nevyprávět někdy některý hadíth, pokud je v tom nějaký neprospěch.
Kategorie
Více
- Hadíth: Bůh vpustí do ráje i s jeho skutky.”
- Hadíth: „Pět denních modliteb a od páteční modlitby do páteční modlitby a od ramadánu do ramadánu - hříchy mezi nimi jsou odpuštěny, pokud člověk neudělá velký hřích.”
- Hadíth: „Muslimovi se nestanou žádné těžkosti, nemoci, smutek, trápení, neštěstí, žal ani se nepíchne o trn, aniž by mu za to Bůh smazal nějaké hříchy.”
- Hadíth: „Islám je, že vyznáváš, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, dodržuješ modlitbu, dáváš almužnu, postíš se v měsíci ramadánu a vykonáš pouť, pokud jsi toho schopný.”
- Hadíth: Služebníci moji, věru že jsem si zakázal páchat křivdu a učinil jsem to zakázané mezi vámi, a tak si vzájemně nekřivděte
- Hadíth: „Věru, že mužům (těm), kteří nakládají s majetkem Božím v rozporu s právem, náleží v soudný den pekelný oheň
- Hadíth: Zeptal jsem se Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír): „Který hřích je u Boha největší?" A on řekl: „Brát si vedle Boha rovné, když tě stvořil