عَنِ ابْنِ أَبِي أَوْفَى رضي الله عنه قَالَ:
كَانَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا رَفَعَ ظَهْرَهُ مِنَ الرُّكُوعِ قَالَ: «سَمِعَ اللهُ لِمَنْ حَمِدَهُ، اللَّهُمَّ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ، مِلْءَ السَّمَاوَاتِ وَمِلْءَ الْأَرْضِ وَمِلْءَ مَا شِئْتَ مِنْ شَيْءٍ بَعْدُ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 476]
المزيــد ...
Ibn Abí Awfá (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
„Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) narovnal záda z rukú' (a postavil se), řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah, Alláhumma rabbaná wa laka-l-hamd, mil’a s-samáwáti wa mil’a l-ardi, wa mil’a má ši’ta min šaj'in ba‘du." (Bůh slyší toho, kdo Ho chválí. Bože, náš Pane, Tobě patří všechna chvála, nechť naplní se jí nebesa i země i to, co si budeš ještě přát.)
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 476]
Když Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) v modlitbě narovnal záda z rukú’ a postavil se, řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah.” (tj. Bůh přijímá chválu toho, kdo Ho chválí, a dá mu za to odměnu). Alláhumma rabbaná wa laka-l-hamd, mil’a s-samáwáti wa mil’a l-ardi, wa mil’a má ši’ta min šaj'in ba‘du." (Tj. Bohu, našemu Pánu, patří všechna chvála, kterou se naplní nebesa i země i to, co si bude Bůh přát.)