Hadíth: Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět

عن أَبي هُرَيْرَةَ رضي الله عنه:
أنه كَانَ يُكَبِّرُ فِي كُلِّ صَلَاةٍ مِنَ الْمَكْتُوبَةِ وَغَيْرِهَا، فِي رَمَضَانَ وَغَيْرِهِ، فَيُكَبِّرُ حِينَ يَقُومُ، ثُمَّ يُكَبِّرُ حِينَ يَرْكَعُ، ثُمَّ يَقُولُ: سَمِعَ اللهُ لِمَنْ حَمِدَهُ، ثُمَّ يَقُولُ: رَبَّنَا وَلَكَ الْحَمْدُ، قَبْلَ أَنْ يَسْجُدَ، ثُمَّ يَقُولُ: اللهُ أَكْبَرُ حِينَ يَهْوِي سَاجِدًا، ثُمَّ يُكَبِّرُ حِينَ يَرْفَعُ رَأْسَهُ مِنَ السُّجُودِ، ثُمَّ يُكَبِّرُ حِينَ يَسْجُدُ، ثُمَّ يُكَبِّرُ حِينَ يَرْفَعُ رَأْسَهُ مِنَ السُّجُودِ، ثُمَّ يُكَبِّرُ حِينَ يَقُومُ مِنَ الْجُلُوسِ فِي الِاثْنَتَيْنِ، وَيَفْعَلُ ذَلِكَ فِي كُلِّ رَكْعَةٍ، حَتَّى يَفْرُغَ مِنَ الصَّلَاةِ، ثُمَّ يَقُولُ حِينَ يَنْصَرِفُ: وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ، إِنِّي لَأَقْرَبُكُمْ شَبَهًا بِصَلَاةِ رَسُولِ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ، إِنْ كَانَتْ هَذِهِ لَصَلَاتَهُ حَتَّى فَارَقَ الدُّنْيَا.
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 803]

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že říkal: „Alláhu akbar" ve všech povinných i nepovinných modlitbách, v ramadánu i jiných měsících. A říkal: „Alláhu akbar," když se postavil, poté když šel do předklonu (rukú’). Poté řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah," poté řekl: „Rabbaná wa lakal-hamd" předtím, než udělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když dělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když zvedl hlavu ze sudžúdu, poté řekl: „Alláhu akbar," když se zvedl do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A poté když odcházel, řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět."
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)]

Výklad

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, jak vypadala část modlitby Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír). Vyprávěl, že když se postavil k modlitbě, řekl: Alláhu Akbar (zasvěcující takbír), poté ho řekl znovu, když šel do předklonu (rukú’), když dělal sudžúd, když zvedl hlavu ze sudžúdu a když se zvedal do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A když se zvedl z předklonu (rukú’), řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah.” A poté, když už stál, řekl: „Rabbaná wa laka- l-hamd.”
A když Abú Hurajra skončil modlitbu, řekl: Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět.