عَنْ مَحْمُودِ بْنِ لَبِيدٍ رضي الله عنه أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ:
«إِنَّ أَخْوَفَ مَا أَخَافُ عَلَيْكُمُ الشِّرْكُ الْأَصْغَرُ» قَالُوا: وَمَا الشِّرْكُ الْأَصْغَرُ يَا رَسُولَ اللهِ؟ قَالَ: «الرِّيَاءُ، يَقُولُ اللهُ عز وجل لَهُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ إِذَا جُزِيَ النَّاسُ بِأَعْمَالِهِمْ: اذْهَبُوا إِلَى الَّذِينَ كُنْتُمْ تُرَاؤُونَ فِي الدُّنْيَا، فَانْظُرُوا هَلْ تَجِدُونَ عِنْدَهُمْ جَزَاءً؟».
[حسن] - [رواه أحمد] - [مسند أحمد: 23630]
المزيــد ...
Mahmúd Ibn Labíd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Věcí, které se u vás obávám nejvíce, je malé přidružování.” Řekli: „Co je to malé přidružování, Posle Boží?" Řekl: „Předvádění se před lidmi. Bůh řekne v soudný den, kdy budou lidé odměněni za své činy: „Běžte k těm, před kterými jste se v pozemském životě předváděli, a podívejte se, jestli u nich naleznete nějakou odměnu."”
[Dobrý(Hasan)] - [Zaznamenal ho Ahmad] - [Musnad Ahmad - 23630]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že to, čeho se nejvíce obává u své obce, je malé přidružování, a to je předvádění se před lidmi, kdy člověk koná skutky jen kvůli lidem. A poté řekl, jaký trest čeká v soudný den lidi, kteří se převádí, a to ten, že jim bude řečeno: Běžte k těm, kvůli kterým jste v pozemském životě konali skutky, a podívejte se, jestli u nich naleznete nějakou odměnu za svoje činy.