+ -

عَنْ مَحْمُودِ بْنِ لَبِيدٍ رضي الله عنه أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ:
«إِنَّ أَخْوَفَ مَا أَخَافُ عَلَيْكُمُ الشِّرْكُ الْأَصْغَرُ» قَالُوا: وَمَا الشِّرْكُ الْأَصْغَرُ يَا رَسُولَ اللهِ؟ قَالَ: «الرِّيَاءُ، يَقُولُ اللهُ عز وجل لَهُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ إِذَا جُزِيَ النَّاسُ بِأَعْمَالِهِمْ: اذْهَبُوا إِلَى الَّذِينَ كُنْتُمْ تُرَاؤُونَ فِي الدُّنْيَا، فَانْظُرُوا هَلْ تَجِدُونَ عِنْدَهُمْ جَزَاءً؟».

[حسن] - [رواه أحمد] - [مسند أحمد: 23630]
المزيــد ...

Mahmúd Ibn Labíd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Věcí, které se u vás obávám nejvíce, je malé přidružování.” Řekli: „Co je to malé přidružování, Posle Boží?" Řekl: „Předvádění se před lidmi. Bůh řekne v soudný den, kdy budou lidé odměněni za své činy: „Běžte k těm, před kterými jste se v pozemském životě předváděli, a podívejte se, jestli u nich naleznete nějakou odměnu."

[Dobrý(Hasan)] - [Zaznamenal ho Ahmad] - [Musnad Ahmad - 23630]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že to, čeho se nejvíce obává u své obce, je malé přidružování, a to je předvádění se před lidmi, kdy člověk koná skutky jen kvůli lidem. A poté řekl, jaký trest čeká v soudný den lidi, kteří se převádí, a to ten, že jim bude řečeno: Běžte k těm, kvůli kterým jste v pozemském životě konali skutky, a podívejte se, jestli u nich naleznete nějakou odměnu za svoje činy.

Překlad: Angličtina Urdština Španělština Indonéština Ujgurština Bengálština Francouzština Turečtina Ruština Bosenština Sinhálština Hindština Čínština Perština Vietnamština Tagalog(Tagalština) Kurdština Hauština Portugalština Malajálamština Telugština Svahilština Tamiliština Barmština Thajština Němčina Japonština Paštština Ásámština Albánština Švédština Amharština Holandština Gudžarátština Kyrgyzština Nepálština Jorubština Litevština Darí Srbština Somálština Kiňarwandština Rumunština الموري Malgaština Oromština Kannadština الولوف Azerština Ukrajinština الجورجية
Přehled překladů

Poučení z hadíthu

  1. Povinnost konat skutky jen kvůli Bohu a varování před předváděním se.
  2. Soucit Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) s jeho obcí a jeho snaha uvést je na správnou cestu a poradit jim.
  3. Pokud se Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) takto bál o své druhy (sahába), kteří byli ti nejzbožnější, tak o ty, kteří přišli po nich, je větší strach.