عن عبد الله بن مسعود رضي الله عنه قال: سمعت رسول الله صلى الله عليه وسلم يقول:
«إنَّ الرُّقَى والتَمائِمَ والتِّوَلَةَ شِرْكٌ».
[صحيح] - [رواه أبو داود وابن ماجه وأحمد] - [سنن أبي داود: 3883]
المزيــد ...
‘Abdullláh Ibn Mas’úd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Věru, že ar-ruqá (množné číslo od ruqja), at-tamá'im (amulety) a at-tiwala (druh magie) jsou přidružování."
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Abú Dáwúd, Ibn Mádžah a Ahmad] - [Sunan Abú Dáwúd - 3883]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětluje, jaké věci jsou považovány za přidružování, například:
Za prvé: ar-ruqá, množné číslo slova ruqja, tím se zde myslí slova obsahující přidružování k Bohu, kterými se předislámští Arabové léčili.
Za druhé: at-tamá'im, to jsou různě vyrobené amulety, které se zavěšovaly na krk dětem nebo dobytku, aby je ochránily před uřknutím.
Za třetí: at-tiwala, to byly věci, které se vyráběly pomocí magie a používaly proto, aby se jeden z manželů zamiloval do druhého.
Tyto věci jsou považovány za přidružování, protože považují za příčinu něco, co podle islámu a důkazů příčina není a co není ani dokázáno zkušeností. Co se týče příčin, které jsou podle islámu povolené, jako čtení Koránu, nebo příčiny získané zkušeností, jako různé léky, ty jsou povolené s tím, že je člověk považuje za příčinu a ví, že pomoci nebo uškodit může jen Bůh.