Hadíth: „Nohy člověka se v soudný den nepohnou z místa, dokud nebude tázán na roky svého života, jak je utratil, na své vědění, co s ním udělal, na svůj majetek, odkud ho získal a co s ním udělal, a na své tělo, na co ho použil.”

عَنْ أَبِي بَرْزَةَ الأَسْلَمِيِّ رضي الله عنه قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ:
«لَا تَزُولُ قَدَمَا عَبْدٍ يَوْمَ القِيَامَةِ حَتَّى يُسْأَلَ عَنْ عُمُرِهِ فِيمَا أَفْنَاهُ، وَعَنْ عِلْمِهِ فِيمَ فَعَلَ، وَعَنْ مَالِهِ مِنْ أَيْنَ اكْتَسَبَهُ وَفِيمَ أَنْفَقَهُ، وَعَنْ جِسْمِهِ فِيمَ أَبْلَاهُ».
[صحيح] - [رواه الترمذي] - [سنن الترمذي: 2417]

Abú Barza al-Aslamí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Nohy člověka se v soudný den nepohnou z místa, dokud nebude tázán na roky svého života, jak je utratil, na své vědění, co s ním udělal, na svůj majetek, odkud ho získal a co s ním udělal, a na své tělo, na co ho použil.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho At-Thirmidhí] - [Sunan At-Tirmidhí - 2417]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že nikdo z lidí v soudný den neprojde zúčtováním do ráje nebo ohně, dokud nebude dotázán na tyto věci:
První: jeho život, co s ním udělal a jak ho strávil?
Druhá: vědění, zda ho hledal kvůli Bohu? A zda se podle něj řídil? A zda ho předal?
Třetí: majetek, odkud ho získal, zda z povoleného nebo zakázaného? A za co ho utratil, zda za to, v čem má Bůh zalíbení, nebo za to, co Ho hněvá?
Čtvrtá: jeho tělo, síla, zdraví a mládí - k čemu ho použil a čím ho unavil?

Poučení z hadíthu

1. Nabádání k využití života k tomu, co má Bůh rád.
2. Bůh dal člověku mnoho darů a bude se na ně ptát, a proto by je člověk měl použít k tomu, co má Bůh rád.