Hadíth: Člověk učinil hřích a řekl: „Bože, odpusť mi můj hřích
عن أبي هريرة رضي الله عنه
عَنِ النَّبِيِّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ، فِيمَا يَحْكِي عَنْ رَبِّهِ عَزَّ وَجَلَّ، قَالَ: «أَذْنَبَ عَبْدٌ ذَنْبًا، فَقَالَ: اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي ذَنْبِي، فَقَالَ تَبَارَكَ وَتَعَالَى: أَذْنَبَ عَبْدِي ذَنْبًا، فَعَلِمَ أَنَّ لَهُ رَبًّا يَغْفِرُ الذَّنْبَ، وَيَأْخُذُ بِالذَّنْبِ، ثُمَّ عَادَ فَأَذْنَبَ، فَقَالَ: أَيْ رَبِّ اغْفِرْ لِي ذَنْبِي، فَقَالَ تَبَارَكَ وَتَعَالَى: عَبْدِي أَذْنَبَ ذَنْبًا، فَعَلِمَ أَنَّ لَهُ رَبًّا يَغْفِرُ الذَّنْبَ، وَيَأْخُذُ بِالذَّنْبِ، ثُمَّ عَادَ فَأَذْنَبَ، فَقَالَ: أَيْ رَبِّ اغْفِرْ لِي ذَنْبِي، فَقَالَ تَبَارَكَ وَتَعَالَى: أَذْنَبَ عَبْدِي ذَنْبًا، فَعَلِمَ أَنَّ لَهُ رَبًّا يَغْفِرُ الذَّنْبَ، وَيَأْخُذُ بِالذَّنْبِ، اعْمَلْ مَا شِئْتَ فَقَدْ غَفَرْتُ لَكَ».
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح مسلم: 2758]
المزيــد ...
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o Bohu a řekl: „Člověk učinil hřích a řekl: „Bože, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá. Učiň, co chceš, však jsem ti odpustil.”"
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Muslim - 2758]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vyprávěl o Bohu, že když člověk učiní hřích a poté řekne: „Bože, odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. Poté člověk znovu zhřeší a řekne: „Bože, odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. Poté člověk znovu zhřeší a řekne: „Bože odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. A tak ať hřeší jakkoliv, pokud pokaždé přestane, je mu to líto a pevně se rozhodne tento hřích neopakovat, ale přesto do něj znovu spadne, tak pokud vždy udělá to, že se kaje a prosí Boha o odpuštění, tato kajícnost vymaže to, co bylo před ní.
Poučení z hadíthu
- Obrovské milosrdenství Boha k Jeho služebníkům. A jakkoliv člověk zhřeší, pokud se kaje a prosí Boha za odpuštění, Bůh mu odpustí.
- Ten, kdo věří ve Všemohoucího Boha, doufá v Jeho odpuštění a bojí se Jeho trestu, a proto se kaje co nejdříve a nesetrvává v hříchu.
- Podmínky správné kajícnosti:
- Přestat hřešit, litovat hříchu, pevně se rozhodnout se k tomuto hříchu už nikdy nevrátit. Pokud se hřích týká majetku, života nebo cti jiných lidí, čtvrtou podmínkou je vrátit člověku jeho právo nebo odpuštění tohoto člověka.
- Důležitost poznání Boha, který člověka učí jeho náboženství (např. že se má kát), a tak se člověk kaje za každý hřích a nesetrvává v něm a neztrácí naději.
Kategorie
Více
- Hadíth: „Pět denních modliteb a od páteční modlitby do páteční modlitby a od ramadánu do ramadánu - hříchy mezi nimi jsou odpuštěny, pokud člověk neudělá velký hřích.”
- Hadíth: „Věru, že mužům (těm), kteří nakládají s majetkem Božím v rozporu s právem, náleží v soudný den pekelný oheň
- Hadíth: „Nenadávejte zemřelým, protože oni už se dostali tam, kam si zasloužili.”
- Hadíth: „Člověku není dovoleno, aby přerušil kontakt se svým bratrem na více než tři dny, kdy se potkávají a každý z nich se odvrací od toho druhého, a lepší z nich je ten, který jako první popřeje mír (pozdraví).”
- Hadíth: „Nevstoupí do ráje ten, kdo přerušuje pokrevní svazky.”
- Hadíth: „Nejvíce nenáviděný člověk u Boha je ten, který se nejvíce hádá.”
- Hadíth: „Tomu, kdo ochrání čest svého bratra, Bůh ochrání v soudný den obličej před ohněm.”