Hadíth: „Neříkejte: Co si přeje Bůh a co si přeje někdo, ale říkejte: Co si přeje Bůh a pak co si přeje někdo.”
عَنْ حُذَيْفَةَ رضي الله عنه أَنَّ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ:
«لَا تَقُولُوا: مَا شَاءَ اللهُ وَشَاءَ فُلَانٌ، وَلَكِنْ قُولُوا: مَا شَاءَ اللهُ ثُمَّ شَاءَ فُلَانٌ».
[صحيح بمجموع طرقه] - [رواه أبو داود والنسائي في الكبرى وأحمد] - [السنن الكبرى للنسائي: 10755]
المزيــد ...
Hudzajfa (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Neříkejte: Co si přeje Bůh a co si přeje někdo, ale říkejte: Co si přeje Bůh a pak co si přeje někdo.”
[Správný na základě společných cest(jakým se k nám hadíth dostal)] - [Zaznamenal ho Abú Dáwúd, An-Nasáí v As-Sunan Al-Kubrá a Ahmad] - [As-Sunan Al-Kubrá li-l-Nasá’í - 10755]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal, aby muslim říkal: „Co si přeje Bůh a co si přeje někdo,” nebo: „Co si přeje Bůh a někdo." Je to proto, že vůle Boží a Jeho přání jsou výlučně Jeho a nemůže je s Bohem nikdo sdílet. A pokud spojí vůli Boha a člověka spojkou „a", ukazuje to na rovnost někoho s Bohem. Proto se má říkat: Přeje si Bůh a až poté si přeje někdo další. Naproti tomu „poté" vyjadřuje, že vůle člověka následuje po vůli Boží, protože slovo pak vyjadřuje, že je něco až na dalším místě.
Poučení z hadíthu
- Zákaz říkat: „Co si přeje Bůh a ty” a další podobné výrazy, ve kterých se spojuje s Bohem něco jiného, co by vyjadřovalo, že Bůh má společníka.
- Povolení říkat: „Co si přeje Bůh a pak ty” a jiné výrazy spojené slovem pak, protože v nich není nic, co by bylo zakázané.
- Potvrzení vůle Boží i vůle člověka a že vůle člověka následuje po Boží vůli.
- Zákaz dávat Bohu společníky v Jeho vůli, i kdyby to bylo jen slovně.
- Pokud si ale ten, kdo to říká, myslí, že vůle člověka je stejná jako vůle Boží ve všech aspektech nebo že člověk má vůli v rozporu s Boží, tak je to považováno za velké přidružování, pokud si ale myslí, že vůle člověka je menší (a jen to řekl), je to malé přidružování.
Kategorie
Více
- Hadíth: Bůh proklel židy a křesťany, kteří učinili z hrobů svých proroků mešity
- Hadíth: Já jsem nejbohatší ze společníků, kdo učiní něco, v čem ke mně přidruží jiného, zanechám jeho i to, co pro mě udělal
- Hadíth: Věru, že jsem nejblíže k Bohu, takže nemohu mít za blízkého přítele z někoho z vás. Věru, že Všemohoucí Bůh si mě vzal za nejbližšího přítele, stejně jako si vzal za nejbližšího přítele Abrahama
- Hadíth: „Nevelebte mne tak, jako křesťané velebí syna Mariina, věru, že jsem jen služebník Boží, a tak říkejte: služebník Boží a Jeho posel.”
- Hadíth: Nejšťastnější za mou přímluvu v soudný den bude ten, kdo upřímně ve svém srdci říkal: není boha kromě Boha.”
- Hadíth: Bůh vpustí do ráje i s jeho skutky.”
- Hadíth: Kdo zemře a vzývá místo Boha jiné, vstoupí do ohně.”