عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رضي الله عنه قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ:
«إِذَا وَجَدَ أَحَدُكُمْ فِي بَطْنِهِ شَيْئًا، فَأَشْكَلَ عَلَيْهِ أَخَرَجَ مِنْهُ شَيْءٌ أَمْ لَا، فَلَا يَخْرُجَنَّ مِنَ الْمَسْجِدِ حَتَّى يَسْمَعَ صَوْتًا، أَوْ يَجِدَ رِيحًا».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 362]
المزيــد ...
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Pokud někdo z vás ucítí něco ve svém břiše a není si jistý, zda z něj něco uniklo nebo ne, ať neodchází z mešity, dokud neuslyší zvuk nebo neucítí zápach.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 362]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že pokud se člověk modlí a není si jistý, zda z něj vyšly nějaké plyny nebo ne, nemá přerušovat modlitbu, dokud si není jistý, že si zrušil očistu, a to tak, že to buď uslyší, nebo ucítí, protože pravidlo zní: ten, kdo má jistotu, nemůže ji zrušit pochybami, a on má jistotu, že udělal malou očistu, a to, jestli z něj něco vyšlo, není jisté a má o tom pochyby.