عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رضي الله عنه عَنِ النَّبِيِّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ:
«رَغِمَ أَنْفُ، ثُمَّ رَغِمَ أَنْفُ، ثُمَّ رَغِمَ أَنْفُ»، قِيلَ: مَنْ؟ يَا رَسُولَ اللهِ قَالَ: «مَنْ أَدْرَكَ أَبَوَيْهِ عِنْدَ الْكِبَرِ، أَحَدَهُمَا أَوْ كِلَيْهِمَا فَلَمْ يَدْخُلِ الْجَنَّةَ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 2551]
المزيــد ...
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Ať je potupen, ať je potupen, ať je potupen.” Řekli: „Kdo, Posle Boží?" Řekl: „Ten, kdo zastihne své rodiče jako staré, ať jednoho nebo oba, a nevstoupí do ráje."
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 2551]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) prosil Boha o ponížení slovy, která v arabštině doslova znamenají: „Ať strčí nos do písku - prachu,” ale myslí se jimi potupa a ponížení, a to zopakoval třikrát. A byl tázán: Kdo, Posle Boží, má být ten, o kterém mluvíš?
A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: Ten, kdo zastihne oba své rodiče nebo jednoho z nich ve stáří naživu a zároveň se nestanou příčinou toho, aby vstoupil do ráje, což znamená, že se k nim nechoval dobře nebo se k nim choval špatně.