Hadíth: „Není lepších dnů, kdy jsou dobré skutky Bohu nejmilejší, než tyto dny," tj. deset dní

عن ابن عباس رضي الله عنهما قال: قال رسول الله صلى الله عليه وسلم:
«ما مِنْ أيَّامٍ العمَلُ الصَّالِحُ فيها أحبُّ إلى اللهِ مِن هذه الأيام» يعني أيامَ العشر، قالوا: يا رسُولَ الله، ولا الجهادُ في سبيلِ الله؟ قال: «ولا الجهادُ في سبيلِ الله، إلا رجلٌ خَرَجَ بنفسِه ومالِه فلم يَرْجِعْ من ذلك بشيءٍ».
[صحيح] - [رواه البخاري وأبو داود، واللفظ له] - [سنن أبي داود: 2438]

Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Není lepších dnů, kdy jsou dobré skutky Bohu nejmilejší, než tyto dny," tj. deset dní. Řekli: „Posle Boží, ani džihád na stezce Boží (v jiných dnech)?" Řekl: „Ani džihád na stezce Boží, kromě muže, který vyšel, dal všanc sebe a svůj majetek a nevrátil se ani s jedním z nich.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Al-Buchárí a Abú Dáwúd a je to jeho znění]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že nejlepšími dny pro konání dobrých skutků je prvních deset dní měsíce dhu-l-hidždža.
A sahába (ať je s nimi Bůh spokojen) se zeptali Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), zda je lepší džihád v jiných dnech, nebo jakékoliv jiné dobré skutky vykonané v těchto deseti dnech? A to proto, že věděli, že nejlepší dobrý skutek je džihád.
A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) odpověděl, že vykonání jakéhokoli dobrého skutku v těchto deseti dnech je lepší než džihád v jiných dnech, kromě člověka, který vyjde do džihádu na stezce Boží, dá všanc sám sebe a svůj majetek a pak přijde na stezce Boží o majetek i o život. Takovýto člověk má větší odměnu než ten, kdo koná dobré skutky v těchto deseti dnech.