Hadíth: „Není muslima, který, když přijde čas povinné modlitby, se na ni co nejlépe očistí, dodrží její poklony a je soustředěný, aby mu za ni nebyly odpuštěny hříchy od minulé modlitby, pokud neudělá velký hřích, a tak to je celý život.”

عَنْ عُثْمَانَ رضي الله عنه قَالَ: سَمِعْتُ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ:
«مَا مِنَ امْرِئٍ مُسْلِمٍ تَحْضُرُهُ صَلَاةٌ مَكْتُوبَةٌ فَيُحْسِنُ وُضُوءَهَا وَخُشُوعَهَا وَرُكُوعَهَا، إِلَّا كَانَتْ كَفَّارَةً لِمَا قَبْلَهَا مِنَ الذُّنُوبِ، مَا لَمْ يُؤْتِ كَبِيرَةً، وَذَلِكَ الدَّهْرَ كُلَّهُ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 228]

‘Uthmán (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Není muslima, který, když přijde čas povinné modlitby, se na ni co nejlépe očistí, dodrží její poklony a je soustředěný, aby mu za ni nebyly odpuštěny hříchy od minulé modlitby, pokud neudělá velký hřích, a tak to je celý život.”"
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 228]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že není muslima, kterému by, když přijde čas povinné modlitby a on se na ni dokonale očistil, poté byl na ni plně soustředěn, tzn. jeho srdce i tělo stojí před Bohem a plně vnímá Jeho velkolepost, a dokonale provedl všechny její úkony, jako poklony, padnutí na tvář atd., za tuto modlitbu nebyly odpuštěny všechny malé hříchy od předešlé modlitby, pokud neudělal velký hřích. A tato odměna trvá celý život, za každou povinnou modlitbu.

Poučení z hadíthu

1. Modlitba, za kterou jsou odpuštěny hříchy, je taková, při které člověk co nejlépe udělá malou očistu a kterou provede se soustředěním, kdy touží jen po Boží tváři.
2. Velké dobro v pravidelném dodržování uctívání, protože je příčinou odpuštění malých hříchů.
3. Velké dobro v co nejlépe provedené malé očistě a modlitbě a soustředění při ní.
4. Důležitost vyhýbání se velkým hříchům, aby člověku byly odpuštěny malé hříchy.
5. Velké hříchy lze odpustit, pouze pokud se z nich člověk kaje.