+ -

عَنْ عُثْمَانَ رضي الله عنه قَالَ: سَمِعْتُ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ:
«مَا مِنَ امْرِئٍ مُسْلِمٍ تَحْضُرُهُ صَلَاةٌ مَكْتُوبَةٌ فَيُحْسِنُ وُضُوءَهَا وَخُشُوعَهَا وَرُكُوعَهَا، إِلَّا كَانَتْ كَفَّارَةً لِمَا قَبْلَهَا مِنَ الذُّنُوبِ، مَا لَمْ يُؤْتِ كَبِيرَةً، وَذَلِكَ الدَّهْرَ كُلَّهُ».

[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 228]
المزيــد ...

‘Uthmán (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Není muslima, který, když přijde čas povinné modlitby, se na ni co nejlépe očistí, dodrží její poklony a je soustředěný, aby mu za ni nebyly odpuštěny hříchy od minulé modlitby, pokud neudělá velký hřích, a tak to je celý život.”"

[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že není muslima, kterému by, když přijde čas povinné modlitby a on se na ni dokonale očistil, poté byl na ni plně soustředěn, tzn. jeho srdce i tělo stojí před Bohem a plně vnímá Jeho velkolepost, a dokonale provedl všechny její úkony, jako poklony, padnutí na tvář atd., za tuto modlitbu nebyly odpuštěny všechny malé hříchy od předešlé modlitby, pokud neudělal velký hřích. A tato odměna trvá celý život, za každou povinnou modlitbu.

Překlad: Angličtina Urdština Španělština Indonéština Ujgurština Francouzština Turečtina Ruština Bosenština Sinhálština Hindština Čínština Perština Vietnamština Kurdština Hauština Portugalština Malajálamština Telugština Svahilština Thajština Paštština Ásámština Švédština Amharština Holandština Gudžarátština Kyrgyzština Nepálština Jorubština Darí Srbština Somálština Rumunština Malgaština Oromština
Přehled překladů

Poučení z hadíthu

  1. Modlitba, za kterou jsou odpuštěny hříchy, je taková, při které člověk co nejlépe udělá malou očistu a kterou provede se soustředěním, kdy touží jen po Boží tváři.
  2. Velké dobro v pravidelném dodržování uctívání, protože je příčinou odpuštění malých hříchů.
  3. Velké dobro v co nejlépe provedené malé očistě a modlitbě a soustředění při ní.
  4. Důležitost vyhýbání se velkým hříchům, aby člověku byly odpuštěny malé hříchy.
  5. Velké hříchy lze odpustit, pouze pokud se z nich člověk kaje.