Hadíth: a řekli jsme: „Ty jsi náš pán a vůdce" (arabsky sajjid - pán a vůdce). A Prorok řekl: „Pánem a vůdcem je Bůh.” Řekli jsme: „A nejctnostnější a nejlepší z nás zásluhou" (arabský výraz pro nejštědřejší atd.). A on řekl: „Mluvte, jak jste zvyklí, nebo zanechte část toho, co říkáte, a ať vás satan nevyužije.”

عَن عَبدِ الله بنِ الشِّخِّير رضي الله عنه قَالَ:
انْطَلَقْتُ في وَفدِ بَنِي عَامِرٍ إِلى رَسُولِ الله صلى الله عليه وسلم، فَقُلنا: أَنتَ سيّدُنَا، فقال: «السَّيدُ اللهُ»، قُلنا: وَأَفْضَلُنا فَضْلاً، وأعظَمُنا طَوْلاً، فقال: «قُولُوا بِقَولِكُم، أَو بَعضِ قولِكُم، وَلَا يَسْتَجْرِيَنَّكُم الشَّيطَانُ».
[صحيح] - [رواه أبو داود وأحمد] - [سنن أبي داود: 4806]

‘Abdulláh Ibn Aš-Šichchír (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
Přijel jsem v delegaci kmene Banú ‘Ámir k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekli jsme: „Ty jsi náš pán a vůdce" (arabsky sajjid - pán a vůdce). A Prorok řekl: „Pánem a vůdcem je Bůh.” Řekli jsme: „A nejctnostnější a nejlepší z nás zásluhou" (arabský výraz pro nejštědřejší atd.). A on řekl: „Mluvte, jak jste zvyklí, nebo zanechte část toho, co říkáte, a ať vás satan nevyužije.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Abú Dáwúd a Ahmad] - [Sunan Abú Dáwúd - 4806]

Výklad

K Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišla skupina a když k němu došli, řekli mu některá pochvalná slova, která se mu nelíbila. Řekli: „Jsi naším pánem a vůdcem.” Ale Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) jim řekl: „Pánem a vůdcem je Bůh.” Jemu patří dokonalé panství a vůdcovství nad Jeho stvořením, což jsou Jeho služebníci. A řekli: A jsi nejctnostnější z nás a nejvyšší v postavení, cti a zásluhách. A jsi největší z nás a nejštědřejší, nejušlechtilejší a nejvyšší postavením. Pak jim Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) doporučil, aby mluvili tak, jak běžně mluví, a nehledali těžce nějaké zvláštní výrazy a aby si dali pozor, aby je satan nepřivedl k přehánění a velebení, které je dovede k zakázanému přidružování k Bohu.

Poučení z hadíthu

1. Vysoké postavení Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) v srdcích jeho druhů a jejich úcta k němu.
2. Zákaz hledání složitých výrazů a doporučení mluvit střídmě.
3. Ochrana jedinosti Boží, aby ji nenarušila žádná slova nebo činy.
4. Zákaz přehánění ve chválení a že to je jeden ze způsobů, jak se k člověku dostane satan.
5. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) je vůdcem synů Adama a co je zmíněno ve výše uvedeném hadíthu, je z pokory Proroka a z jeho obavy, aby nezačali přehánět v jeho chválení a nezačali ho velebit.