Hadíth: „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) byl stydlivý více než panna ve svém skrytém místě doma a když viděl něco, co se mu nelíbilo, poznali jsme to z jeho obličeje

عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الخُدْرِيِّ رضي الله عنه قَالَ:
كَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَشَدَّ حَيَاءً مِنَ العَذْرَاءِ فِي خِدْرِهَا، فَإِذَا رَأَى شَيْئًا يَكْرَهُهُ عَرَفْنَاهُ فِي وَجْهِهِ.
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 6102]

Abú Sa'íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
„Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) byl stydlivý více než panna ve svém skrytém místě doma a když viděl něco, co se mu nelíbilo, poznali jsme to z jeho obličeje."
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)] - [Sahíh Al-Buchárí - 6102]

Výklad

Abú Sa'íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) byl stydlivý více než panna, dívka, která se nikdy neprovdala, a která je skrytá doma, a k jeho veliké stydlivosti patřilo, že když se mu něco nelíbilo, změnil se jeho obličej, ale nic neříkal a jeho druhové poznali, že se mu to nelíbí, z jeho obličeje.

Poučení z hadíthu

1. Ukázání jak se Prorok (ať mu Bůh požehná a dá mír) styděl, což patří mezi dobré mravy.
2. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) byl ostýchavý, dokud nebyla zneuctěna Boží nařízení, jakmile ale byla, Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se zlobil a dával svým druhům příkazy a zákazy.
3. Nabádání ke stydlivosti, protože ta vede člověka k dobrým věcem a odrazuje ho od špatných.