Hadíth: „Věru, že mezi člověkem a přidružováním a nevírou je zanechání modlitby.”

عن جابرٍ رضي الله عنه قال: سمعت النبي صلى الله عليه وسلم يقول:
«إِنَّ بَيْنَ الرَّجُلِ وَبَيْنَ الشِّرْكِ وَالْكُفْرِ تَرْكَ الصَّلَاةِ».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 82]

Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel, Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Věru, že mezi člověkem a přidružováním a nevírou je zanechání modlitby.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) varoval před zanecháním povinných modliteb a řekl, že že mezi člověkem a přidružováním a nevírou je zanechání modlitby. Modlitba je druhým pilířem islámu a její postavení je v islámu velice vysoké. Ten, kdo ji odmítá a říká, že není povinná, je považován za nevěřícího, na tom se shodla většina muslimů. Pokud se ji nemodlí vůbec s tím, že mu nepřipadá důležitá atd., sahába se shodli na tom, že je také považován za nevěřícího. Ale pokud se někdy modlí a někdy ne, hrozí mu tento obrovský trest.