Hadíth: „Chuť víry okusil ten, kdo je spokojen s Bohem jako Pánem, islámem jako náboženstvím a Muhammadem jako poslem.”

عَنِ الْعَبَّاسِ بْنِ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ رضي الله عنه أَنَّهُ سَمِعَ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ، يَقُولُ:
«ذَاقَ طَعْمَ الْإِيمَانِ مَنْ رَضِيَ بِاللهِ رَبًّا، وَبِالْإِسْلَامِ دِينًا، وَبِمُحَمَّدٍ رَسُولًا».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 34]

‘Abbás Ibn ‘Abdu-l-Muttalib (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Chuť víry okusil ten, kdo je spokojen s Bohem jako Pánem, islámem jako náboženstvím a Muhammadem jako poslem.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 34]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že pravému věřícímu s upřímnou vírou, ve které je jeho srdce klidné, se dostane otevření srdce, rozšíření hrudi, radosti, sladkosti a potěšení z blízkosti Všemohoucího Boha, pokud bude spokojen se třemi věcmi:
Za prvé: bude spokojen s Bohem jako se svým Pánem, a to tak, že jeho hruď bude volná a klidná ohledně toho, co k němu přichází jako důsledek Božího panství, jako to, co se mu dostane z obživy a stavů, a nebude mít ve svém srdci žádné námitky proti ničemu z toho a nebude hledat jiného Pána než je Všemohoucí Bůh.
Za druhé: je spokojen s islámem jako náboženstvím, a to tak, že jeho hruď je otevřená a klidná ohledně toho, co je důsledkem islámu, jako jsou různá pravidla, povinnosti atd., a nehledá žádnou jinou cestu kromě cesty islámu.
Za třetí: je spokojen s Muhammadem(ať mu Bůh žehná a dá mír) jako poslem, a to tak, že jeho hruď je otevřená a má radost ze všeho, s čím přišel, a to bez váhání a pochybností, a nejde jinou cestou než tou, která je v souladu s vedením Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír).

Poučení z hadíthu

1. Víra má sladkost a chuť, kterou lze pocítit srdcem, stejně jako lze cítit sladkost jídla a pití jazykem.
2. Tělo cítí sladkost jídla a pití, pouze když je zdravé, a stejně tak srdce cítí sladkost víry, pouze když je zdravé a prosté nemoci, bludné touhy a zakázané vášně, a jakmile onemocní, přestane cítit sladkost víry a může dokonce považovat za sladké to, v čem je záhuba, jako jsou vášně a hříchy.
3. Pokud je člověk s něčím spokojen a považuje to za správné, je to pro něj snadné a nic z toho není pro něj těžké a cítí radost ze všeho, co od toho přijde, a stejně tak věřící - pokud do jeho srdce vstoupí víra, stane se pro něj poslušnost Bohu jednoduchá a nalezne v ní potěšení a nic obtížného pro něj nebude těžké.
4. Ibn al-Qajjim řekl: Tento hadíth zahrnuje spokojenost s panstvím Boha a s Jeho božstvím a spokojenost s Jeho Poslem a podřízení se mu a spokojenost s Božím náboženstvím a odevzdání se mu.