Hadíth: „Člověk nemůže naplnit horší nádobu, než je břicho; jídlo, které dostačuje synu Adama, je takové, které ho udrží při životě a posílí ho k dobrým skutkům, a pokud není jiné možnosti (než ho naplnit), tak třetinu pro jeho jídlo, třetinu pro jeho pití a třetinu pro jeho dýchání.”

عَنْ المِقْدَامِ بْنِ مَعْدِي كَرِبَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ: سَمِعْتُ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ:
«مَا مَلأَ آدَمِيٌّ وِعَاءً شَرًّا مِنْ بَطْنٍ، بِحَسْبِ ابْنِ آدَمَ أَكَلاَتٌ يُقِمْنَ صُلْبَهُ، فَإِنْ كَانَ لَا مَحَالَةَ، فَثُلُثٌ لِطَعَامِهِ، وَثُلُثٌ لِشَرَابِهِ، وَثُلُثٌ لِنَفَسِهِ».
[صحيح] - [رواه الإمام أحمد والترمذي والنسائي وابن ماجه] - [الأربعون النووية: 47]

Al-Miqdám Ibn Ma‘dí Karib (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:
„Člověk nemůže naplnit horší nádobu, než je břicho; jídlo, které dostačuje synu Adama, je takové, které ho udrží při životě a posílí ho k dobrým skutkům, a pokud není jiné možnosti (než ho naplnit), tak třetinu pro jeho jídlo, třetinu pro jeho pití a třetinu pro jeho dýchání.”
[Správný(Sahíh)] - [رواه الإمام أحمد والترمذي والنسائي وابن ماجه] - [الأربعون النووية - 47]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nám radí jeden z nejdůležitějších základů lékařství, což je věc, která ochraňuje zdraví člověka, a to je snížit množství jídla tak, aby člověk jedl jen tolik, kolik mu dostačuje k tomu, aby žil a byl silný k vykonávání nutných činností. A říká, že nejhorší nádoba, která je naplněna, je břicho, protože nasycení vede k nesčetným smrtelným nemocem, které se projeví dříve či později, ať navenek nebo uvnitř. Poté Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: Pokud už člověk musí být sytý, ať naplní jídlem žaludek z jedné třetiny, pitím z jedné třetiny a jednu třetinu ponechá k dýchání, aby mu to neuškodilo, necítil tíseň a nebyl líný vykonat to, co mu Bůh nařídil pro tento i pro budoucí život.

Poučení z hadíthu

1. Nepřehánět v jídle a pití - to je principem všech základů medicíny, protože přílišné nasycení vede k nemocem.
2. Cílem jedení je síla a ochrana zdraví, které vedou ke zdravému životu.
3. Naplnění břicha škodí psychicky i fyzicky. ‘Umar (ať je s ním Bůh spokojen) řekl: „Varujte se přílišného nasycení, protože ničí tělo a vede k lenosti v modlitbě."
4. Jídlo se dělí podle islámského pravidla následovně: povinné, to je v případě, že je třeba pro záchranu života, kdy jeho zanechání vede ke škodě; povolené, to je tolik, co je nad povinnost, kdy nehrozí žádná škoda; zavrženíhodné, to je, když jsou obavy, že by vedlo ke škodě; zakázané, to je, pokud je jasné, že jedení vede ke škodě; a doporučené, to je, pokud se jím člověk posiluje k uctívání Boha a dobrým skutkům. Toto je stručně vyjádřeno v hadíthu ve třech stupních: první z nich: naplnění břicha, druhý: jídlo, které posiluje k dobrým skutkům, a třetí z nich: slova Proroka: „třetinu pro jeho jídlo, třetinu pro jeho pití a třetinu pro jeho dýchání.” A toto všechno je v případě, že je toto jídlo samo o sobě povolené (halál).
5. Tento hadíth je jedním z pravidel lékařství, protože lékařská věda se točí kolem tří principů: zachování síly, strava (dieta) a vylučování, a tento hadíth zahrnuje první dva z nich, stejně jako slova Všemohoucího: {Jezte a pijte, avšak nepřehánějte, vždyť On nemiluje ty, kdož přehánějí!} [Rozpoznání: 31].
6. Dokonalost šarí‘y, protože obsahuje všechen prospěch člověka, jak v jeho víře tak v tomto světě.
7. Do věd šarí‘y patří základy lékařství a některé jeho druhy, například záznamy o medu a černém semenu.
8. Pravidla šarí‘y obsahují moudrost a jsou postavena na odstranění škod a přinášení prospěchu.