Hadíth: Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda.”

عن عبدِ الله بن عمرو رضي الله عنهما قال:
كنتُ أكتبُ كلَّ شيءٍ أسمعُه من رسولِ الله صلَّى الله عليه وسلم أُريدُ حفْظَه، فنهتْني قريشٌ، وقالوا: أتكْتبُ كلَّ شيءٍ تَسمَعُه من رسول الله صلَّى الله عليه وسلم، ورسولُ الله صلَّى الله عليه وسلم بَشَرٌ يتكلَّمُ في الغضَبِ والرِّضا؟ فأمسَكتُ عن الكتاب، فذكرتُ ذلك لرسول الله صلَّى الله عليه وسلم، فأومأ بإصبَعِه إلى فيه، فقال: «اكتُبْ، فوالذي نفسي بيدِه، ما يَخرُجُ منه إلا حقٌّ».
[صحيح] - [رواه أبو داود] - [سنن أبي داود: 3646]

Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl:
„Zapisoval jsem vše, co jsem slyšel od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby to zůstalo navěky. Ale Qurajšovci mi to zakázali a řekli: „Chceš zapisovat vše, co řekne Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír), a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) je člověk, který mluví, když je spokojený i když se zlobí?" A tak jsem přestal zapisovat a řekl jsem to Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on ukázal prstem na svoje ústa a řekl: „Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda.”"
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Abú Dáwúd] - [Sunan Abú Dáwúd - 3646]

Výklad

‘Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) řekl: Zapisoval jsem vše, co jsem slyšel od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby to zůstalo navěky. Ale Qurajšovci mi to zakázali a řekli: Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) je člověk, který mluví, když je spokojený i když se zlobí, a tak se může splést. A tak jsem přestal zapisovat.
Poté jsem řekl Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír), co řekli, a on ukázal prstem na svoje ústa a řekl: Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda, ať už to říkám v době, kdy jsem spokojený, nebo v době, kdy se zlobím.
A věru, že Bůh pravil o Svém Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír): {ani nehovoří z vlastního popudu svého.* Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto} [Hvězda: 3-4].