عَنْ عَبْدِ اللهِ بْنِ عَمْرٍو رَضيَ اللهُ عنهما قَالَ:
رَجَعْنَا مَعَ رَسُولِ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ مَكَّةَ إِلَى الْمَدِينَةِ حَتَّى إِذَا كُنَّا بِمَاءٍ بِالطَّرِيقِ تَعَجَّلَ قَوْمٌ عِنْدَ الْعَصْرِ، فَتَوَضَّؤُوا وَهُمْ عِجَالٌ، فَانْتَهَيْنَا إِلَيْهِمْ وَأَعْقَابُهُمْ تَلُوحُ لَمْ يَمَسَّهَا الْمَاءُ فَقَالَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ: «وَيْلٌ لِلْأَعْقَابِ مِنَ النَّارِ أَسْبِغُوا الْوُضُوءَ».
المزيد
Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl:
„Vraceli jsme se s Poslem Božím (ať mu Bůh žehná a dá mír) z Mekky do Medíny, když jsme se ocitli u vody při cestě a lidé spěchali kvůli ‘asru a udělali malou očistu ve spěchu. A když jsme k nim přišli, jejich paty vypadaly, že se jich nedotkla voda, a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Ať se varují (vlastníci)pat ohně a konejte pořádně (al-isbágh) malou očistu (wudu).”"
