عن علي رضي الله عنه عن النبي صلى الله عليه وسلم قال: «رُفِعَ الْقَلَمُ عن ثلاثة: عن النائم حتى يَسْتَيْقِظَ، وعن الصبي حتى يَحْتَلِمَ، وعن المجنون حتى يَعْقِلَ». [صحيح] - [رواه أبو داود والترمذي والنسائي في الكبرى وابن ماجه وأحمد] - [سنن أبي داود: 4403] المزيــد ...
...
‘Alí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tři nejsou zodpovědní za své činy: spící, dokud se neprobudí, dítě, dokud nedosáhne pohlavní dospělosti, a blázen, dokud nenabyde rozumu.” [Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Abú Dáwúd, At-Thirmidhí, An-Nasáí v As-Sunan Al-Kubrá, Ibn Mádžah a Ahmad] - [Sunan Abú Dáwúd - 4403]
Výklad
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že všichni potomci Adama jsou zodpovědní za své činy, kromě tří:
Malé dítě, dokud nevyroste a nedosáhne pohlavní dospělosti.
Blázen nebo ten, který ztratil vědomí, dokud ho nenabyde zpátky.
A spící, dokud se neprobudí.
Tito nejsou zodpovědní za své činy a není jim zapsán hřích, ale malému dítěti jsou zapsány dobré skutky, na rozdíl od blázna a spícího, protože jejich uctívání není platné, protože jsou zbaveni vědomí.
Poučení z hadíthu
Ke ztrátě schopnosti člověka přijímat Boží nařízení dochází buď kvůli spánku, který mu brání probudit se, aby mohl vykonávat své povinnosti, nebo kvůli jeho nízkému věku a mládí, kvůli kterému ztrácí schopnost přijímat Boží nařízení, nebo kvůli šílenství, které narušuje jeho duševní funkce, nebo kvůli něčemu, co se k tomu přirovnává, jako je opilost. A ten, kdo ztratí správné rozlišování a vnímání, ztrácí svou schopnost přijímat Boží nařízení kvůli jednomu z těchto tří důvodů. A Požehnaný a Všemohoucí Bůh ho díky Své spravedlnosti, shovívavosti a štědrosti zprostil zodpovědnosti za jakýkoli jeho přestupek nebo nedbalost, kterých se dopustí vůči Všemohoucímu Bohu.
Nezapsání jejich hříchů není v rozporu s potvrzením některých pravidel na tomto světě proti nim. Například pokud blázen někoho zabije, neuplatňuje se na něj krevní msta ani odčinění (kafára), ale jeho příbuzní musí zaplatit výkupné.
Pohlavní dospělost má tři znaky: vytečení ejakulátu, ať už ve snu nebo bez něj, růst ochlupení na pohlaví nebo dosažení patnácti let. A u dívek je navíc ještě čtvrtý znak, a to je menstruace.
As-Subkí řekl: Slovem dítě (sabí) se v hadíthu myslí chlapec (ghulám). A jiní řekli: Dítě v břiše své matky se nazývá plodem (džanín) a když se narodí, tak dítětem (sabí), a pokud je odstaveno, tak chlapcem (ghulám) až do svých sedmi let, pak se nazývá jáfi’ do deseti a pak hazwar do patnácti let a jisté je, že se mu ve všech těchto obdobích říká dítě (sabí), to řekl As-Sujútí.