Hadíth: „Lidé, věru, že Bůh je dobrý, a tak nepřijímá nic jiného než dobré, a věru, že nařídil věřícím to, co nařídil poslům,

عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رضي الله عنه قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ:
«أَيُّهَا النَّاسُ، إِنَّ اللهَ طَيِّبٌ لَا يَقْبَلُ إِلَّا طَيِّبًا، وَإِنَّ اللهَ أَمَرَ الْمُؤْمِنِينَ بِمَا أَمَرَ بِهِ الْمُرْسَلِينَ، فَقَالَ: {يَا أَيُّهَا الرُّسُلُ كُلُوا مِنَ الطَّيِّبَاتِ وَاعْمَلُوا صَالِحًا، إِنِّي بِمَا تَعْمَلُونَ عَلِيمٌ} [المؤمنون: 51] وَقَالَ: {يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُلُوا مِنْ طَيِّبَاتِ مَا رَزَقْنَاكُمْ} [البقرة: 172] ثُمَّ ذَكَرَ الرَّجُلَ يُطِيلُ السَّفَرَ أَشْعَثَ أَغْبَرَ، يَمُدُّ يَدَيْهِ إِلَى السَّمَاءِ: يَا رَبِّ، يَا رَبِّ، وَمَطْعَمُهُ حَرَامٌ، وَمَشْرَبُهُ حَرَامٌ، وَمَلْبَسُهُ حَرَامٌ، وَغُذِيَ بِالْحَرَامِ، فَأَنَّى يُسْتَجَابُ لِذَلِكَ؟».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 1015]

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Lidé, věru, že Bůh je dobrý, a tak nepřijímá nic jiného než dobré, a věru, že nařídil věřícím to, co nařídil poslům, a pravil: {Poslové, jezte z výtečných pokrmů a konejte zbožné skutky, vždyť Já o všem, co činíte, dobře jsem zpraven} [Věřící: 51], a pravil: {Vy, kteří věříte, jezte z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili.} [Kráva: 172]. Pak zmínil muže na dlouhé cestě, rozcuchaného a špinavého, který zvedá ruce k nebesům (a říká): Ó Pane, Ó Pane! A jeho jídlo je zakázané, jeho pití je zakázané, jeho oblečení je zakázané a živí se zakázaným; jak by mu mohlo být odpovězeno (a jeho prosby vyplněny)?”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 1015]

Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh je dobrý, svatý, prostý nedostatků a chyb a vyznačuje se dokonalostí a nepřijímá z činů, slov a přesvědčení nic, co by nebylo dobré, vykonané upřímně jen pro Něj a v souladu s vedením Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), a k Bohu se nelze přibližovat ničím jiným. A jednou z největších věcí, kterými se skutky věřícího stávají dobrými, je dobré jídlo, aby bylo povolené (halál). Tím očišťuje své skutky, a proto Bůh nařídil věřícím to, co nařídil poslům - aby jedli povolené věci a činili dobré skutky, a pravil: {Poslové, jezte z výtečných pokrmů a konejte zbožné skutky, vždyť Já o všem, co činíte, dobře jsem zpraven}, a pravil: {Vy, kteří věříte, jezte z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili}.
Poté Prorok (ať Mu Bůh žehná a dá mír) varoval před jedením zakázaného, které ničí skutky a zabraňuje jejich přijetí, i kdyby člověk splnil zjevné příčiny přijetí skutků, kam patří:
Za prvé: dlouhé cestování kvůli uctívání, jako je velká pouť (hadždž), džihád, udržování pokrevních svazků atd.
Za druhé: rozcuchání vlasů kvůli nečesání a změna barvy oblečení kvůli prachu, což dokazuje nemohoucnost.
Za třetí: zvednutí rukou k nebi při prosbách k Bohu (dua).
Za čtvrté: přiblížení se Bohu Jeho jmény a vytrvalost v prosbách slovy: Ó Pane, Ó Pane.
A přes tyto příčiny vyplnění proseb mu nebylo vyhověno, protože jeho jídlo, pití a oblečení byly zakázané a živil se zakázaným a není možné vyplnit prosby tomu, kdo je takový, a jak by takovému mohly být vyplněny?

Poučení z hadíthu

1. Boží dokonalost v Jeho podstatě, vlastnostech, činech a pravidlech.
2. Nařízení upřímného konání skutků pouze pro jediného Boha a následování Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír).
3. Používání toho, co člověka přiměje k činům, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru, že Bůh nařídil věřícím totéž, co nařídil poslům,” a když věřící ví, že toto patří mezi věci nařízené poslům, povzbudí ho to k tomu, aby to splnil.
4. Mezi to, co zabraňuje vyplnění proseb, patří jedení zakázaného.
5. K příčinám vyplnění proseb patří pět věcí: první: dlouhé cestování, protože je v něm velká těžkost, která patří k největším příčinám vyplnění proseb, druhá: stav nemohoucnosti a nouze, třetí: zvednutí rukou k nebi, čtvrtá: vytrvalost v prosbách Bohu opakovaným připomínáním Jeho panství, což je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou se žádá vyplnění proseb, pátá: jedení a pití dobrého (povoleného).
6. Jedení dobrého a povoleného je příčinou, která napomáhá dobrým skutkům.
7. Soudce (Al-Qádí) řekl: Dobré je opak špatného a pokud je tímto popsán Bůh, myslí se tím, že je prostý všech nedostatků a svatý bez chyb, a pokud je tímto popsán člověk, myslí se tím, že je prostý nízkých mravů a odporných skutků a vlastní jejich opaky, a pokud je tímto popsán majetek, myslí se tím, že je povolený (halál), patřící mezi nejlepší dobré majetky.