عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ:
«إنَّ اللَّهَ طَيِّبٌ لَا يَقْبَلُ إلَّا طَيِّبًا، وَإِنَّ اللَّهَ أَمَرَ المُؤْمِنِينَ بِمَا أَمَرَ بِهِ المُرْسَلِينَ، فَقَالَ تَعَالَى: {يَا أَيُّهَا الرُّسُلُ كُلُوا مِنْ الطَّيِّبَاتِ وَاعْمَلُوا صَالِحًا}، وَقَالَ تَعَالَى: {يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُلُوا مِنْ طَيِّبَاتِ مَا رَزَقْنَاكُمْ} ثُمَّ ذَكَرَ الرَّجُلَ، يُطِيلُ السَّفَرَ، أَشْعَثَ، أَغْبَرَ، يَمُدُّ يَدَيْهِ إلَى السَّمَاءِ: يَا رَبِّ! يَا رَبِّ! وَمَطْعَمُهُ حَرَامٌ، وَمَشْرَبُهُ حَرَامٌ، وَمَلْبَسُهُ حَرَامٌ، وَغُذِيَ بِالحَرَامِ، فَأَنَّى يُسْتَجَابُ لَذلك».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [الأربعون النووية: 10]
المزيــد ...
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Věru, že Bůh je dobrý, a tak nepřijímá nic jiného než dobré, a věru, že Bůh nařídil věřícím to, co nařídil poslům, a Všemohoucí pravil: {Poslové, jezte z výtečných pokrmů a konejte zbožné skutky} a pravil: {Vy, kteří věříte, jezte z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili.} Pak zmínil muže na dlouhé cestě, rozcuchaného a špinavého, který zvedá ruce k nebesům (a říká): Ó Pane, Ó Pane! A jeho jídlo je zakázané, jeho pití je zakázané, jeho oblečení je zakázané a živí se zakázaným; jak by mu mohlo být odpovězeno (a jeho prosby vyplněny)?”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [الأربعون النووية - 10]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh je dobrý, svatý, prostý nedostatků a chyb a vyznačuje se dokonalostí a nepřijímá z činů, slov a přesvědčení nic, co by nebylo dobré, vykonané upřímně jen pro Něj a v souladu s vedením Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), a k Bohu se nelze přibližovat ničím jiným. A jednou z největších věcí, kterými se skutky věřícího stávají dobrými, je dobré jídlo, aby bylo povolené (halál). Tím očišťuje své skutky, a proto Bůh nařídil věřícím to, co nařídil poslům - aby jedli povolené věci a činili dobré skutky, a pravil: {Poslové, jezte z výtečných pokrmů a konejte zbožné skutky, vždyť Já o všem, co činíte, dobře jsem zpraven}, a pravil: {Vy, kteří věříte, jezte z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili}.
Poté Prorok (ať Mu Bůh žehná a dá mír) varoval před jedením zakázaného, které ničí skutky a zabraňuje jejich přijetí, i kdyby člověk splnil zjevné příčiny přijetí skutků, kam patří:
Za prvé: dlouhé cestování kvůli uctívání, jako je velká pouť (hadždž), džihád, udržování pokrevních svazků atd.
Za druhé: rozcuchání vlasů kvůli nečesání a změna barvy oblečení kvůli prachu, což dokazuje nemohoucnost.
Za třetí: zvednutí rukou k nebi při prosbách k Bohu (dua).
Za čtvrté: přiblížení se Bohu Jeho jmény a vytrvalost v prosbách slovy: Ó Pane, Ó Pane.
A přes tyto příčiny vyplnění proseb mu nebylo vyhověno, protože jeho jídlo, pití a oblečení byly zakázané a živil se zakázaným a není možné vyplnit prosby tomu, kdo je takový, a jak by takovému mohly být vyplněny?