Hadíth: „Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,”
عن سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيَّبِ، عَنْ أَبِيهِ قَالَ:
لَمَّا حَضَرَتْ أَبَا طَالِبٍ الْوَفَاةُ، جَاءَهُ رَسُولُ اللهِ صلى الله عليه وسلم فَوَجَدَ عِنْدَهُ أَبَا جَهْلٍ وَعَبْدَ اللهِ بْنَ أَبِي أُمَيَّةَ بْنِ الْمُغِيرَةِ، فَقَالَ: «أَيْ عَمِّ، قُلْ: لَا إِلَهَ إِلَّا اللهُ، كَلِمَةً أُحَاجُّ لَكَ بِهَا عِنْدَ اللهِ»، فَقَالَ أَبُو جَهْلٍ وَعَبْدُ اللهِ بْنُ أَبِي أُمَيَّةَ: أَتَرْغَبُ عَنْ مِلَّةِ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ، فَلَمْ يَزَلْ رَسُولُ اللهِ صلى الله عليه وسلم يَعْرِضُهَا عَلَيْهِ، وَيُعِيدَانِهِ بِتِلْكَ الْمَقَالَةِ، حَتَّى قَالَ أَبُو طَالِبٍ آخِرَ مَا كَلَّمَهُمْ: عَلَى مِلَّةِ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ، وَأَبَى أَنْ يَقُولَ: لَا إِلَهَ إِلَّا اللهُ، قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صلى الله عليه وسلم: «وَاللهِ لَأَسْتَغْفِرَنَّ لَكَ مَا لَمْ أُنْهَ عَنْكَ»، فَأَنْزَلَ اللهُ: {مَا كَانَ لِلنَّبِيِّ وَالَّذِينَ آمَنُوا أَنْ يَسْتَغْفِرُوا لِلْمُشْرِكِينَ} [التوبة: 113]، وَأَنْزَلَ اللهُ فِي أَبِي طَالِبٍ، فَقَالَ لِرَسُولِ اللهِ صلى الله عليه وسلم: {إِنَّكَ لا تَهْدِي مَنْ أَحْبَبْتَ وَلَكِنَّ اللهَ يَهْدِي مَنْ يَشَاءُ} [القصص: 56].
[صحيح] - [متفق عليه] - [صحيح البخاري: 4772]
المزيــد ...
Sa'íd Ibn Al-Musajjib vyprávěl, že jeho otec řekl:
„Když přicházela k Abú Tálibovi smrt, přišel k němu Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) a našel u něj Abú Džahla a ‘Abdulláha Ibn Abí Umajja Ibn Al-Mughíru a řekl: „Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,” ale ‘Abdulláh Ibn Abí Umajja řekl: „Odmítáš náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba?" A Posel Boží nepřestal navrhovat to, co řekl, a oni stále opakovali, co řekli, dokud Abú Tálib neřekl jako poslední slova: „Náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba" a neodmítl říci: Není boha kromě Boha. A posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Při Bohu za tebe budu prosit o odpuštění, dokud mi to nebude zakázáno.” A Bůh seslal verše: {Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky} [Pokání: 113] A Bůh také seslal ohledně Abú Táliba a řekl Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír): {Nemůžeš vést ty, které bys rád vedl, avšak Bůh, ten vede, koho chce} [Příběh: 56]."
[Správný(Sahíh)] - [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišel ke svému strýci Abú Tálibovi, když umíral, a řekl mu: Strýci, řekni není boha kromě Boha, slova, která ti dosvědčím před Bohem. Ale Abú Džahl a ‘Abdulláh Ibn Abí Umajja řekli: Abú Tálibe, chceš opustit náboženství svého otce ‘Abdu-l-Muttaliba, což bylo uctívání soch, a to mu neustále opakovali, dokud nebylo poslední, co řekl: V náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba, náboženství přidružování a uctívání soch. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: Budu za tebe prosit o odpuštění, dokud mi to můj Pán nezakáže, a byla seslána Boží slova: {Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky, byť i to byli blízcí příbuzní, poté, co bylo jim jasně ukázáno, že stanou se obyvateli ohně.} [Pokání: 113] A o Abú Tálibovi byla seslána Boží slova: {Nemůžeš vést ty, které bys rád vedl, avšak Bůh, ten vede, koho chce. A On dobře zná ty, kdož správně jsou vedeni.} [Příběh: 56] Tj. nemůžeš uvést na správnou cestu toho, koho máš rád, můžeš pouze vyzývat k Bohu a Bůh je Ten, kdo uvede na správnou cestu toho, koho chce.
Poučení z hadíthu
- Zákaz prosit o odpuštění za modloslužebníky, i kdyby byli příbuzní a dobře se chovali.
- Napodobování otců a vůdců v tom, co je špatné, je chování lidí nevědomosti (džáhilíja).
- Dokonalost milosrdenství Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a jeho snaha o vyzývání lidí k Bohu a jejich uvedení na správnou cestu.
- Odpověď tomu, kdo si myslí, že Abú Tálib byl muslimem.
- Činy jsou počítány podle toho, co bylo poslední.
- Chybnost domněnky, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nebo někdo jiný může člověku prospět nebo uškodit.
- Kdo řekne: „Není boha kromě Boha,” je si tím jistý a rozumí tomu, stává se muslimem.
- Špatní přátelé a druhové přinášejí člověku zlo a škodu.
- Slova: „není boha kromě Boha” znamenají opustit uctívání soch, svatých a zbožných a uctívat jen Boha. A ti, kdo přidružují k Bohu, znají tento význam.
- Povolení navštívit nemocného, i když to není muslim, pokud existuje možnost, že by přestoupil k islámu.
- Jestli člověk bude uveden na správnou cestu, je v rukou jediného Boha, který nemá společníka. Na Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) bylo pouze, aby vyzýval k Bohu, poradil a předal poselství.