عَنْ كَعْبِ بْنِ عُجْرَةَ رضي الله عنه عَنْ رَسُولِ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ:
«مُعَقِّبَاتٌ لَا يَخِيبُ قَائِلُهُنَّ -أَوْ فَاعِلُهُنَّ- دُبُرَ كُلِّ صَلَاةٍ مَكْتُوبَةٍ، ثَلَاثٌ وَثَلَاثُونَ تَسْبِيحَةً، وَثَلَاثٌ وَثَلَاثُونَ تَحْمِيدَةً، وَأَرْبَعٌ وَثَلَاثُونَ تَكْبِيرَةً».
[صحيح] - [رواه مسلم] - [صحيح مسلم: 596]
المزيــد ...
Ka'b Ibn ‘Udžra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Završující (připomínání Boha), se kterými ten, kdo je říká - nebo dělá - na konci každé povinné modlitby, neprohraje: třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a čtyřiatřicetkrát Alláhu akbar.”
[Správný(Sahíh)] - [Zaznamenal ho Muslim] - [Sahíh Muslim - 596]
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že je dhikr, který když člověk řekne, nebude litovat a dostane se mu za tato slova velké odměny. Tento dhikr se říká po sobě a následuje po povinné modlitbě. Tato slova zní:
„Subhánalláh” - říká se třiatřicetkrát a znamená oproštění Boha od každého nedostatku.
A slova „alhamdulilláh,” která se také říkají třiatřicetkrát. A tato slova popisují dokonalost Boha s láskou a úctou.
A slova „Alláhu akbar,” která se říkají čtyřiatřicetkrát a znamenají, že Bůh je největší a nejvelkolepější ze všeho.