Abú Ruqajja Tamím Ibn Aus Ad-Dárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Náboženství je přát si a konat dobro pro druhého (nasíha).” Zeptali se: „Pro koho?" Odpověděl: „Pro Boha, Jeho knihu a Jeho posla, pro vůdce muslimů i pro obyčejné muslimy.”
Výklad
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že náboženství stojí na upřímnosti a konání věcí jen pro Boha, aby bylo vykonáno tak, jak ho Bůh nařídil, dokonale bez nedostatků nebo podvodu. A Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) bylo řečeno: Pro koho má být rada? A on řekl: Za prvé: pro Boha Všemohoucího, a to tak, že všechny činy budou konat pouze pro Něj, aniž by k Němu přidružovali, a že budou věřit v jedinost Jeho panství, božství a vlastností a velebit Ho a vyzývat k víře v Něj. Za druhé: pro Jeho knihu, což je Vznešený Korán, a to tak, že budou věřit, že je to slovo Boží a Jeho poslední kniha, která zrušila všechna předešlá seslání, a budou ho mít v úctě, správně ho recitovat, řídit se jím, uznají i to, čemu v něm nerozumí, a odmítnou výklady těch, kteří ho překrucují. A budou si z něj brát ponaučení, rozšiřovat ho a vyzývat k jeho čtení. Za třetí: pro Jeho proroka Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír), a to tak, že budou věřit, že je to poslední posel, a že budou věřit tomu, s čím přišel, poslouchat jeho příkazy, vyhýbat se tomu, co zakázal, uctívat Boha jen tím, s čím přišel, respektovat ho, šířit jeho výzvu a zákon a bránit ho před pomluvami. Za čtvrté: pro vůdce muslimů, a to tak, že jim budou pomáhat šířit pravdu, neodporovat jim a poslouchat je v tom, co je v souladu s Boží poslušností. Za páté: pro všechny obyčejné muslimy, a to tak, že se k nim budou dobře chovat, budou je chránit před ubližováním, budou si pro ně přát dobro a pomáhat jim k dobru a bohabojnosti.
Poučení z hadíthu
Nařízení přát si dobro a konat ho (nasíha) pro všechny.
Že přání a konání dobra pro ostatní (nasíha) má v náboženství vysoké postavení.
Že náboženství zahrnuje věrouku, slova i činy.
Do přání a konání dobra pro ostatní (nasíha) patří očištění duše od napomáhání druhým v podvodu a také tam patří přání dobra.
Dobrý způsob, kterým Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) učil: uvedl obecné pravidlo a pak ho rozebral do detailu.
Začínat nejdůležitější věcí a pokračovat tou méně důležitou, jako Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír), který začal nejdříve s přáním a konáním dobra (nasíha) pro Boha, pak pro Jeho knihu, pak pro Jeho Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), pak pro vůdce muslimů a nakonec pro všechny obyčejné muslimy.
Abú Ruqajja Tamím Ibn Aus Ad-Dárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Náboženství je přát si a konat dobro pro druhého (nasíha).” Zeptali se: „Pro koho?" Odpověděl: „Pro Boha, Jeho knihu a Jeho posla, pro vůdce muslimů i pro obyčejné muslimy.”
